Vodní hrad Lipý

Hrad Lipý byl založen rodem Ronovců koncem 13. století v údolí řeky Ploučnice, která na svém středním toku vytváří celou řadu romantických meandrů a slepých ramen. První písemná zmínka pochází z roku 1277, kdy se po hradě píše Čeněk z Lipé. Osudy hradu jsou úzce spjaty s historií města, které pravděpodobně nechal vystavět nejslavnější z rodu Rohovců, Jindřich z Lipé. Jindřich z Lipé roku 1319 prodává zdejší slibně se rozvíjející panství svým příbuzným Berkům z Dubé, ti hrad drží až do husitských válek.

Roku 1426 byl hrad a město dobit vojsky Jana Roháče z Dubé. Lipá poté slouží husitským vojskům jako nejsevernější základna k jejich výpadům do Lužice. Správy hradu a města se ujímají husitští hejtmani. Na sklonku husitských válek hrad opanoval Zikmund Děčínský z Vartenberka, následně vypukl další konflikt, který vstoupil do dějin jako lužicko-vartenberská válka, během níž byl hrad s městem roku 1444 obsazen, tentokrát vojskem lužického Šestiměstí a poté předán Jindřichovi Berkovi z Dubé.

V 16. století byl hrad přestavěn na zámek. Roku 1502 dochází k dělení Berkovského majetku na čtyři díly. Město Lipá i hrad jsou rozděleny na čtvrtiny, část tohoto majetku postupně získává rod Vartenberků. V 16. století tedy na hradě sídlí dva rody, a tak tomu je až do roku 1591, kdy paní Kunhuta Berkovna skupuje druhou polovinu hradu. Posledním z Berků, který na hradě sídlil, byl pan Adam Berka, vnuk paní Kunhuty. Umírá roku 1607. Zámek v Lipé se nakrátko dostává do držení saského rodu Salhauzenů. Těm je však majetek roku 1620 zabaven pro účast na stavovském povstání. Po bitvě na Bílé hoře zámek a město skupuje jako konfiskáty vojevůdce Albrecht z Valdštejna, ten přesouvá správu panství na Nový Zámek v nedalekých Zahrádkách. Hrad Lipý přestává být sídlem šlechty a pomalu chátrá, ale ještě roku 1778, při manévrech „bramborové války“, zde poobědval císař Josef II. se svými generály Laudonem a Lascym, tím však slavná historie hradu Lipý končí.

V roce 1820 vypukl ve městě ničivý požár, který zachvátil i staré panské sídlo. V 19. století je chátrající areál hradu pronajímán a poté přestaven na továrnu, rafinérii cukru. Za německé okupace byla sice snaha hrad opravit a zpřístupnit, ale práce byly pro nedostatek peněz zastaveny. V únoru roku 1957 je hlavní zámecká budova z příkazu Národního výboru odstřelena. Celý areál poté řadu let pustne a upadá v zapomnění.

V roce 1992 je zahájen rozsáhlý archeologický průzkum, ten přinesl překvapující poznatky o počátcích osídlení České Lípy a stavebně historickém vývoji tohoto panského sídla. Současně probíhají práce na rehabilitaci celého areálu.

Za pozornost bezesporu stojí také budova půvabného renesančního letohrádku, zvaného Červený dům, postavený Jiřím Jetřichem Berkou roku 1583 na místě bývalého předhradí a také nedaleký kostel Sv. Kříže, spojovaný s účastí parléřovské stavební huti.