Berlova vápenka

Berlova vápenka u města Třemošnice, známá též jako Vápenka Závratec, je cenná technická a kulturní památka, dokládající místní průmyslovou tradici a historii. Jde o evropskou raritu – 150 let starou výrobnu vápna, ke které vedla 5 km dlouhá lanová dráha.

S výstavbou vápenky v Závratci bylo započato v roce 1880, krátce nato tu byla zahájena výroba. Vápenka vznikla v severní části Železných hor, bohatých na vápenec, a proto zde dříve bylo podobných vápenek více. V letech 1891–1892 došlo k přestavbě vápenky majitelem Berlou do dnešní podoby. Doprava suroviny, vápence, byla prováděna nákladní lanovou košíkovou dráhou z Prachovic, kde se vápenec těžil. Lanovka měřila 5 km a patřila svého času k nejdelším v Čechách; cesta suroviny z Prachovic do Závratce trvala 50 minut.

Po roce 1950 však byla v Prachovicích vybudována velká vápenka a cementárna a stavba tohoto podniku vedla k zastavení provozu ve starých vápenkách v okolí. V roce 1960 vyhasly i pece v Závratci. Pak již objekt Berlovy vápenky chátral a jeho majitelem se stalo město Třemošnice.

V letech 2009–2010 provedlo město Třemošnice rekonstrukci vápenky, která dnes slouží veřejnosti jako muzeum železnohorského vápenictví. Muzeum je umístěno v nově postavené budově, která kopíruje původní objekt, který jej obklopoval. V jeho obou patrech dominuje pec, můžete nahlédnout do jejího nitra, kde září oheň, ale protože se jedná jen o imitaci, tak se nespálíte. Naopak můžete vejít i dovnitř do pece a obdivovat vysoký komín nad vámi. V patře je expozice, která vám přiblíží výrobu cementu a vápna a ukáže vám suroviny, které se při jejich výrobě používají, včetně mineralogických zajímavostí z okolních lomů.

V areálu vápenky se nachází betonová socha krystalu vápence. Byla zde umístěna v roce 2014. Autorem 2 m vysoké sochy je sochař Michal Olšiak.