Lom Kosov
49.9385000N, 14.0587197E
-
MístoBeroun
-
Popisbývalý vápencový lom
Lom Kosov u Berouna byl otevřen Králodvorskou cementárnou v roce 1909. Surovina byla zpočátku odvážena do cementárny koňskými povozy, ovšem už v roce 1911 byl lom spojen s cementárnou visutou nákladovou lanovkou. Pohonná jednotka lanovky byla umístěna na Kosově, napínací zařízení pak v Králově Dvoře. Podpěrné sloupy byly dřevěné. V té době již byla fronta lomu dostatečně otevřena a do lomu byl pořízen kolejový parní nakladač. Princip těžby byl takový, že podél stěny byla postavena kolejová dráha, po které se nakladač pohyboval. Souběžně s touto dráhou vedla další, na které stál dřevěný zásobník. Aby nedocházelo ke zbytečným prostojům a aby byly vozíky plněny rovnoměrně, surovina se nenakládala přímo do vozíků, nýbrž do zásobníku. Vedle zásobníkové dráhy byla postavena polní drážka o rozchodu 650 mm, na které byly ze zásobníku plněny vozíky a koňmi odváženy ke stanici lanovky. Vozíky samotné měly odnímatelnou korbu, která se pak zavěsila na lanovku.
Lom byl postupně zahlubován, až ho nakonec otevřeli ve dvou etážích. Vozíky pak byly vytahovány k lanovce šikmým řetězovým výtahem. Surovina se rozpojovala trhacími pracemi. Později byl lom vybaven vrtnými kladivy na stlačený vzduch.
V roce 1931 prošla lanovka důkladnou rekonstrukcí. Dřevěné sloupy byly nahrazeny železnými, byly zřízeny čtyři nové sloupy a nosná i tažná lana vyměněna za silnější. Po této rekonstrukci se rychlost lanovky pohybovala okolo 2,5 m/s. Jeden naložený vozík vážil 1192 kg (522 kg prázdný vozík, 670 kg zátěž). Sled vozíků byl 43 m, takže hodinový výkon lanovky se v ideálním případě pohyboval okolo 140 t/h.
Za druhé světové války odmítali majitelé v době země-dělských prací své koně pronajímat, a Kosov se tak dostal do problémů s dopravou. Z toho důvodu byla v roce 1940 zakoupena od firmy Orenstein a Koppel dieselová lokomotiva typu RL 1c. O rok později pak byla přistavěna malá dřevěná remíza.
V roce 1941 těžba v lomu Kosov utichá. V současnosti dochází k postupnému zavážení lomu.
Horní část lomu je stále aktivní a nachází se zde deponie, proto je z bezpečnostních důvodů vstup do celého areálu zakázán. I přes zákaz vstupu je lom hojně využíván ke koupání a potápění.
Motorka se dá odstavit na místě, které je označeno v mapě. Vede k němu slušná silnice bez zákazu vjezdu. Dále se musí pěšky, protože je zde brána se zákazem vjezdu. Prochází se střeženým prostorem deponie. Pokud jen procházíte k lomu a nemotáte se zbytečně po areálu, tak si vás nikdo nebude všímat. Od místa parkování se projdete asi 800 metrů, pokud se nebojíte zkratek přímo po svahu, je vzdálenost kratší.
Druhým přístupovým místem je konec ulice "K Lomu", zde je však problém s parkováním. Na konci ulice je závora, pěší vzdálenost k lomu je asi 1.000 metrů.
Do celého areálu je z bezpečnostních důvodů vstup zakázán.
Parkování není zpoplatněno.
Vstup je zakázaný.
Vzdálenost od parkování je 800 metrů.
Foto: Petr Žák | Jednou stopou Českem, z.s.
Text: geology.cz
Přidat hodnocení