Valdštejnská lodžie
50.4495983N, 15.3782464E
-
MístoSedličky 4, 506 01 Jičín
-
Popisbarokní letohrádek
50.4495983N, 15.3782464E
Sedličky 4, 506 01 Jičín
Valdštejnská lodžie stojí na okraji Sedliček, části města Jičína, se kterým je spojena 2 km dlouhou lipovou alejí. Až do začátku 17. století bývala na úpatí vrchu Zebín pouze obora. Albrecht z Valdštejna se ale rozhodl nechat si tu vybudovat reprezentativní příměstské sídlo s rozsáhlými zahradami. Dominantním prvkem celého komplexu je monumentální stavba samotné Lodžie, v přední části sloužící jako sala terrena, v zadní části nabízející komfort příměstské vily. Za Lodžií se nachází čestný dvůr, sloužící původně jako hospodářské zázemí. Před Lodžií se potom rozkládají samotné zahrady. Na stavbě se podílelo několik architektů – Andrea Spezza, Niccolo Sebregondi, Giovanni Pieroni - pro nedostatek písemných pramenů je však obtížné určit, který z nich měl na stavbě letohrádku největší zásluhy.
Areál "valdického casina", jak ho sám Valdštejn nejčastěji jmenoval, měl tedy skýtat klidné útočiště pro vévodův odpočinek, ale i nabízet reprezentativní prostory pro neformální jednání či pořádání barokních slavností. Podobně jako celá řada dalších valdštejnských staveb na Jičínsku však nebyla Lodžie nikdy dokončena. Zejména to platí o interiéru hlavního objektu, kde nebyla vybudována horní patra a také veliké oválné točité schodiště. Po Valdštejnově smrti v roce 1634 zůstal celý objekt na dlouhou dobu prakticky opuštěný a nedokončený.
Na přelomu 18. a 19. století byla na příkaz Ferdinanda Trauttmansdorffa Lodžie částečně dokončena a přetvořena na klasicistní letohrádek. Rekonstrukce však rezignovala na zpřístupnění horních pater i na původně zamýšlené monumentální schodiště. V roce 1813 se zde konaly slavnosti pro císaře Františka I., který v Jičíně a okolí spolu s ruským carem Alexandrem I. a pruským králem Fridrichem Vilémem III. vyjednával vznik nové protinapoleonské koalice.
Lodžii jako klasicistní letohrádek však Trauttmansdorffové příliš nevyužívali a celý objekt brzy začal opět pustnout a chátrat. Ve 30. letech tak projevilo o areál zájem město Jičín a v roce 1936 ho, spolu s přilehlou oboru a bažantnicí, odkoupilo. Libosad se stal populárním cílem vycházek, byla v plánu rekonstrukce areálu, nakonec se ale uskutečnily pouze drobné úpravy. V následujících desetiletích nebyl areál nijak systematicky využíván ani opravován. Části Čestného dvora byly využívány pro čistě technické účely, např. skladování zemědělských strojů, interiéry hlavní budovy byly veřejnosti nepřístupné a postupně se zhoršoval celkový stav památky.
V posledních letech probíhají postupné rekonstrukce, které umožnily areál otevřít veřejnosti. Památka je stále v majetku města, provozovatelem je Valdštejnské imaginárium, z. ú. V roce 2015 byla v jihozápadní části Čestného dvora otevřena kavárna Café Loggie. Celý areál je během roku dějištěm pravidelných kulturních akcí, využívajících netradiční snovou atmosféru zapomenutého letohrádku.
Přijet lze přímo na místo.
Parkování není zpoplatněno.
Vstup je volný.
Parkovat lze na malém parkovišti na západní straně objektu.
Fotografie: Petr Žák
Text: Wikipedie
Přidat hodnocení