Vodní dílo Bedřichov

Přehradní hráz vodního díla Bedřichov se nachází v pramenné oblasti říčky Černá Nisa, která pramení v Jizerských horách na východním úbočí Olivetské hory ve výšce 820 m n. m. a ústí zprava do Lužické Nisy ve Stráži nad Nisou v nadmořské výšce 330 m n. m.  Koruna její hráze leží v nadmořské výšce 775,26 m n. m., hráz je 340 m dlouhá a 23,5 m vysoká. Přehrada Bedřichov je, s výjimkou horní nádrže přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně, nejvýše položenou přehradou v České republice.

Jizerské hory, bohaté na srážky, jsou pramennou oblastí řady vodních toků. Hustě obydlené podhůří bylo proto často postihováno povodněmi způsobujícími velké škody na majetku i lidských životech. Po katastrofální povodni v červenci roku 1897 bylo v Liberci v roce 1900 ustaveno Vodní družstvo pro regulaci toků a výstavbu přehrad v povodí Zhořelecké (Lužické) Nisy s cílem prioritně vybudovat nádrže k za držení povodní. Následně zpracoval univerzitní profesor a tajný rada Dr. Ing. Otto Intze z Cách generální projekt výstavby šesti vodních nádrží v povodí Lužické Nisy, jehož součástí byla také přehrada na Černé Nise v Bedřichově. Ze šesti navržených vodních nádrží jich bylo nakonec realizováno pět, kromě Bedřichova to byl ještě Harcov, Fojtka, Mlýnice a Mšeno. Prakticky všechny byly postaveny v průběhu let 1902–1906 a tvoří tak nejstarší soustavu přehrad na našem území.

Stavební práce na přehradě Bedřichov proběhly v letech 1902–1905. Stavbu prováděla firma Ackermann z Klagenfurtu, později W. Relle und Neffe, W. Streizig und CO. Stavební kámen byl těžen v lomu na bedřichovském sedle a dopravován speciální úzkokolejnou železnicí. Na přehradě byli zaměstnáni pracovníci z celé Evropy. Výhradním účelem přehrady v době výstavby bylo zadržování velkých vod, a tedy snížení škod na majetku nejen podél Černé Nisy pod nádrží, ale také pod soutokem s Lužickou Nisou ve Stráži nad Nisou.  Přehrada je dále využívána pro zajištění minimálního zůstatkového průtoku v Černé Nise pod nádrží v suchém období, nadlepšení průtoku v případě havarijního znečištění a pro rekreaci a sportovní rybaření. Hydroenergetická část soustavy vodních děl Bedřichov – Rudolfov byla budována dodatečně v letech 1924–1927.

V okolí přehradní nádrže, zejména na konci vzdutí, se vyskytují rašeliniště, která způsobují typické zabarvení vody. Na hladině můžeme občas zahlédnout plovoucí rašelinné ostrůvky, které se samovolně oddělily.