Vodní dílo Labská
50.7120997N, 15.5853675E
-
Místo543 51 Špindlerův Mlýn (Přední Labská)
-
Popisvodní nádrž
50.7120997N, 15.5853675E
543 51 Špindlerův Mlýn (Přední Labská)
Podnětem pro výstavbu přehrady na horním toku Labe byla katastrofální povodeň v červenci 1897. Obrovské materiální škody a ztráta mnoha lidských životů při této povodni přiměly české zemské úřady k mimořádným opatřením. Okamžitě byly uvolněny prostředky na rozsáhlé hrazenářské práce, zalesnění a úpravy horních úseků postižených vodních toků, které měly do budoucna zabránit opakování tragické pohromy. Práce na úpravě Labe ve Špindlerově Mlýně a hrazení krkonošských bystřin byly prováděny v letech 1898–1913. Nejvýznamnější stavbou byla přehrada Labská pro zachytávání vod ze střední části Krkonoš.
Podrobný projekt přehrady Labská (dříve uváděné jako přehrada v Krausových Boudách) vypracovalo technické oddělení pro úpravu řek při c. k. místodržitelství v Praze. V roce 1910 byla stavba přehrady zadána firmě Bratři Redlich & Berger z Vídně a dodávka železných konstrukcí a součástí firmě Fanta & Jireš z Prahy. Stavba proběhla v letech 1910–1916. Přehradní hráz i objekty s vodním dílem související byly navzdory obtížným klimatickým podmínkám vybudovány na tehdejší dobu ve velmi krátkém čase. Vodní dílo bylo dokončeno v polovině 1. světové války a mělo se stát symbolem rakouského mocnářství. Proto byla na vzdušném líci umístěna mohutná v betonu provedená dvouhlavá rakouská orlice a pod ní iniciály panovníka F. J. I. Po vzniku Československa byla dvouhlavá orlice odstraněna a v roce 1926 byly iniciály kamenicky upraveny na RČ (Republika Československá).
Hlavním účelem přehradní nádrže je zachycení povodňových vln, snížení jejich účinku a částečná ochrana území pod nádrží před účinky povodní. Dále přehrada slouží k nadlepšování průtoku v Labi pod nádrží, výrobě elektrické energie, rekreaci a sportovnímu rybolovu.
Přehradní hráz je tížná oblouková Intzeho typu provedená z místního rulového lomového kamene. Líce hráze jsou obloženy řádkovým zdivem. Hráz má celkem 5 spodních výpustí. Tři z nich ústí do obtokového tunelu. U paty hráze je funkční levá základová výpust, pravá základová výpust je na vtoku zabetonována. Obtokový tunel patří k hlavním funkčním objektům vodního díla. Celková délka tunelu je 149 m a rozměry profilu podkovy jsou 7 000/7 000 mm. Tunel je vylámán v prosté skále, pouze v krátkém úseku u portálu je obezděn rulovým kamenem. V době výstavby přehradní hráze sloužil k převádění vody.
Bezpečnostním zařízením pro převádění velkých vod je korunový a šachtový přeliv. Korunový přeliv o čtyřech přelivných polích je situovaný při pravém boku hráze. Šachtový přeliv u levého břehu nádrže za bývalým domkem hrázného je zděný z lomového kamene. Vnitřní průměr v úrovni přelivné hrany je 11,5 m. Je opatřen obslužnou lávkou. Kruhová svislá odpadní šachta má průměr 5 m a je zaústěná do obtokového tunelu. Korunový i šachtový přeliv byly při rekonstrukci v letech 2017–2019 osazeny řadou česlí pro zachytávání plovoucích předmětů, které by při povodni mohly způsobit zahlcení přelivů. Malá vodní elektrárna s automatizovaným provozem je umístěna pod přehradní hrází.
Téměř přesně po 100 letech od katastrofální povodně v červenci 1897 přišla povodeň v červenci 1997. Neobvykle vysoké a především rychlé srážky ve dvou vlnách s odstupem cca 10 dnů způsobily dvakrát za sebou naplnění přehrady tak, že bylo povodeň nutné převádět přes přelivy. Objem povodně několikanásobně překročil celkovou kapacitu nádrže, její transformace do neškodné velikosti byla mimo funkční schopnosti vodního díla a povodňové škody byly obrovské. Povodeň v roce 1997 byla podnětem pro vybavení vodního díla novým monitorovacím systémem. Ke stávajícímu měření množství vody v nádrži, přítoku a odtoku přibylo 6 srážkoměrných stanic rozmístěných v centrální části Krkonoš. Údaje z nich jsou automaticky přenášeny a slouží k včasnému předpovídání zvýšených přítoků do nádrže při výkyvech počasí, které zejména v letním období nejsou výjimečné. Díky získaným výsledkům je možné nádrž včas připravit na zvýšené přítoky. Ke zvýšení bezpečnosti vodního díla v případě extrémní povodně přispěla také poslední rekonstrukce v letech 2017–2019, při které byla zvýšena kapacita výpustných zařízení ústících do obtokového tunelu.
Vzdálenost od parkování je 50 m.
Parkování není zpoplatněno.
Vstup je volný.
Parkovat lze na Parkoviště Labská přehrada. Na hráz je vjezd zakázán.
Web: pla.cz
Fotografie: Petr Žák
Text: webová stránka Povodí Labe, s.p.
Přidat hodnocení