Bunkr Bezovka

Bunkr Bezovka je komplex v podzemí Parukářky (vrchu Sv. Kříže) na pražském Žižkově. Komplex byl vybudován v letech 1950-1955 a počítal s ukrytím přibližně 2 500 osob. Do krytu vede pětice přístupových chodeb a dvě odvětrávací věže, použitelné též jako nouzový východ. Komplex je vybaven vlastním zdrojem elektřiny, vody a vzduchotechnikou. Hlavní vchod do protiatomového krytu chrání čtyřtunové pancéřové dveře. Do podzemí vede dlouhé točité schodiště s 84 schody. Kryt je dodnes součástí systému ochrany obyvatelstva a po ochranném systému metra je největším úkrytem co do počtu osob na území hl. města Prahy.

V dalších částech se dneska nachází sklady pro HZS či místnosti pro použití Policie ČR. Bunkr je také oblíbeným místem filmařů.

V jedné z částí bunkru je umístěna expozice o bunkru jako takovém, civilní ochrana před rokem 1989, hrozba atomové války a s tím spjaté politické dějiny státu v daném dějepisném období. Součástí technické expozice v tunelech bunkru jsou originální předměty z dané doby, jako jsou plynové masky, výstroj a vybavení ČSLA, protichemické obleky, dozimetry, radiometry a jiné měřící přístroje pro použití v případě atomové a chemické války, uniformy, vlajky, odznaky, armádní zásoby, plakáty, fotografie, knihy, noviny a publikace spojené s tématem civilní ochrany a obdobím studené války.

Expoziční část se skládá ze 3 sekcí. Místnosti s výstrojí (hlavní výstavní část obsahující také fotopanely s dějepisnými přehledy 20. století), technické zázemí (původní strojovny sloužící k zásobování vzduchem při izolaci objektu od světa), chodby a tunely (spojovací chodby, tunely a místnosti sloužící k umístěni evakuovaných osob).