Lom Drysice

Bývalý kamenolom najdete mezi obcemi Drysice a Želeč. Od počátku devatenáctého století probíhala v kamenolomu těžba kvalitní modré droby. Kámen se lámal ručně a byl využíván na dlažbu, hranoly, kostky, sádníky, schody a z odpadu se tloukl štěrk pro opravy silnic. V pronájmu ho měl Karel Horák z Drysic. Za první republiky pracovalo v lomu kolem 180 mužů z Drysic, Pustiměře, Radslavic a Želče. Po druhé světové válce měl v plánu Karel Horák v plánu koupit drtičku kamene, o čemž svědčí betonové bloky, které doposud v areálu lomu zůstaly.

V padesátých letech přešel lom do majetku národního podniku Průmysl kamene a později do správy Vyškovských kamenolomů. Podle slov pamětníka pana Adamce narazili dělníci při těžbě na vodu, která začala lom zaplavovat. Podle jeho slov se tam chodily jako děti v roce 1955 koupat, ale voda nebyla ani zdaleka tak vysoko jako dnes. Těžba však nadále probíhala, avšak už ne tak intenzivně, neboť se pro obec Drysice stalo primárním hospodářským odvětvím polní zemědělství. Těžba tedy přestala být tak významným hospodářským odvětvím pro danou lokalitu.

Po skončení těžby byl lom vyhledávaným místem filmařů. Na horní etáži lomu bylo doupě draka z pohádky Za humny je drak. V roce 1978 se v lomu natáčel seriál Spadla z oblakov. Na konci 80. let se zde natáčela pohádka Strašidla z vikýře. Dále se zde natáčel jeden díl Četnických humoresek, na dně lomu mělo být tělo pohřešované Jolany Malinovské. Doposud posledním filmovým dílem natočeným v Drysickém lomu byl film Sejít z cesty.