Větrný mlýn Ruprechtov

Mlýn byl postaven v r. 1873, jako klasický mlýn holandského typu, s větrným kolem o čtyřech lopatách a otočnou střechou. V roce 1882 byl mlýn postižen větrnou smrští. Celá střešní konstrukce mlýna s hřídelem, převody i s částí kamenného zdiva byla vyrvána a smetena do sousedního žlebu. Mlynář Cyril Wágner se rozhodl pro modernizaci mlýna a nainstaloval místo klasického větrného kola tzv. Halladayovu turbínu, nazvanou podle svého vynálezce, konstruktéra, amerického farmáře Daniela Halladaye. Kolo turbíny je tvořeno věncem stavitelných žaluzií neboli lopatek, ovladatelných táhly, umožňujícími vhodný náklon ve směru větru i automaticky. Kolo udržovalo ve správném směru dvojité kormidlo. Použitím tohoto vynálezu semlel mlýn až dvojnásobek obilí.

Instalace turbíny a přestavba mlýna stála údajně 5 600 rakouských zlatých. Za příznivého větru mlýn semlel až 10 metrických centů meliva denně. Pracoval bez závad do roku 1890, kdy Ruprechtov postihla nová vichřice, která servala turbínu opět do blízkého žlebu.

Oprava turbíny si vyžádala 500 rakouských zlatých. Na lešení nad střechou mlýna byly po kládách lany vytahovány všechny součásti. Turbína byla uklínována a zajištěna v otáčivém loži tak, aby se podobné nehody již nemohly opakovat. Stavba turbíny a přestavba mlýna mlynáře Wágnera zcela vyčerpala a zadlužila. Navíc na mlýně ztratil svého syna, který se ztrhal námahou při manipulaci s obilím. Závazky na mlýně kolem 12 000 zlatých a ztráta syna mlynáře zruinovaly. V roce 1894 proto mlýn převzal jeho zeť Robert Gottwald. Ani on nezvládl zadlužení mlýna a v roce 1905 odprodal mlýn svému bratru Antonínu Gottwaldovi, který počal mlýn pronajímat. Jeho další bratr Arnošt Gottwald rozšířil provoz mlýna o pásovou pilu na větrný pohon. Jak dlouho toto zařízení pracovalo a kdy zaniklo, není doloženo. Po úmrtí Antonína Gottwalda v roce 1917 začal mlýn měnit majitele.

V roce 1930 kupuje mlýn Jan Tesař, dědeček dnešní majitelky. Ta se po roce 1989 rozhodla turbínu rekonstruovat. V letech 1992 až 95 se jí s manželem podařilo vytvořit podle dobových fotografií technickou dokumentaci, zajistit sponzory i výrobu nové turbíny. Rekonstrukce se podařila a mlýn byl zpřístupněn veřejnosti. Turbína se dnes otáčí ve výšce 16 m nad zemí, má průměr 10 m a váží asi 2 tuny.

Halladyova turbína na Ruprechtovském mlýně je nejen naším, ale i celosvětovým unikátem. V americkém Texasu bylo velké množství těchto turbín, které nepoháněly mlýny, ale pily a vodní čerpadla.

Mlýn je technická památka navržená na zařazení mezi národní kulturní památky a do seznamu UNESCO. Česká pošta vydala poštovní známku mlýna v hodnotě 10 Kč, byla pokřtěna v Muzeu Vyškovska. Česká národní banka vydala zlatou minci s motivem mlýna v nominální hodnotě 2500 Kč, emisní den proběhl v Technickém muzeu v Brně. O dva roky později, od roku 2011, se stal model mlýna v měřítku 1:25 součástí parku miniatur v Mariánských Lázních – Parku Boheminium.