Most Duha

Bechyňský most Duha (Bechyňská duha), Duhový most, původně nazýván Jubilejní most, je železobetonový obloukový most přes řeku Lužnici na východním okraji Bechyně. Je sdruženým mostem pro silniční i železniční provoz, vede po něm silnice číslo 122 (Týn nad Vltavou – Bechyně – Opařany) a železniční elektrická dráha Tábor – Bechyně. Železniční kolej je umístěna ve východním okraji vozovky. Roku 2014 byl most prohlášen národní kulturní památkou.

V letech 1902–1903 byla zbudována mezi Táborem a Bechyní první elektrifikovaná trať, kterou projektoval Ing. František Křižík. Konečná stanice v Bechyni, do které jezdilo mnoho lázeňských hostů, byla tehdy zbudována před městem, a cestující museli pěšky k mostu v Zářečí, nebo dolu k řece k přívozu (dodnes jsou zde patrné kamenné schody), proto se rozhodlo o výstavbě nového mostu. V roce 1925 Ministerstvo veřejných prací zadalo stavbu mostu podle projektu Ing. Dr. Eduarda Viktory firmě Hlava a Dr. Kratochvíl. Stavebníkem byla Okresní správní komise. Most byl slavnostně otevřen 28. 10. 1928 (z toho je původní název Jubilejní most). Železnice se protáhla přes most k nově vybudovanému nádraží kousek od lázeňských domů.

Mostní konstrukce je železobetonová, výška od hladiny řeky je necelých 60 metrů, celková délka mostu je 190,50 m a šířka 8,9 m. Hlavní oblouk má rozpětí 90 m a vzepětí 38 m, vedlejší pole 4×13,5 a 3×15,5 m. Hlavní pole je tvořeno dvěma obloukovými pasy, spojenými ztužidly. Vzdálenost obloukových pasů ve vrcholu je 6 m, u základů 8,25 m, nejvyšší výška sloupů je 28 m.