Zřícenina hradu Gutštejn
49.8558400N, 13.0146000E
-
MístoKonstantinovy Lázně
-
Popiszřícenina hradu
49.8558400N, 13.0146000E
Konstantinovy Lázně
Gutštejn je zřícenina hradu jihovýchodně od Konstantinových Lázní v okrese Tachov. Stojí v lesnaté a kopcovité krajině na ostrožně nad potokem Hadovka v nadmořské výšce 425 metrů. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.
Hrad byl založen kolem roku 1300 jako rodové sídlo pánů z Gutštejna. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1319, kdy tepelský opat pronajal Jetřichovi z Gutštejna a jeho synovi Sezemovi 3 vesnice. Gutštejnové vlastnili četné statky i jinde než v západních Čechách, a tak hrad zůstával stranou jejich pozornosti.
Roku 1422 oblehl hrad Jan Žižka z Trocnova a hrad dobyl. Později byl hrad navrácen Janovi z Gutštejna, který byl zetěm Přibíka z Klenové. Za pomoc císaři Zikmundovi získal Jan z Guštejna řadu vesnic z majetku klášterů v Chotěšově, Pivoni a Plasích. Po jeho smrti v roce 1453 připadl Gutštjn jeho bratrovi Burianovi.
Burianovi patřily hrady Bělá, Rabštejn nad Střelou, Nečtiny, Tachov a Kromberk. Podařilo se mu získat i funkci krajského hejtmana na Žatecku a Plzeňsku, stal se i správcem chotěšovského kláštera. Přestože byl katolík, po roce 1448 se přidal na stranu Jiřího z Poděbrad. V roce 1450 se mu podařilo u Stříbra zajmout posla s dopisem usvědčujícím Oldřicha II. z Rožmberka z organizování zásahu cizích vojsk do Čech, a umožnil tak králi politickou izolaci jeho protivníka.
Jeho syn Burian zvaný „Bohatý“ získal další statky v Čechách a Bavorsku, roku 1465 se přidal k jednotě zelenohorské a vedl jednání s císařem Fridrichem III., který katolickým pánům udělil mincovní právo v Plzni. Pak krátce podporoval uherského krále Matyáše, ale po nástupu Vladislava Jagelonského na český trůn se přidal na jeho stranu. Již roku 1472 se stal vrchním komorníkem království a roku 1477 vedl Vladislavovo vojsko, kterému se nepodařilo dobýt Plzeň obsazenou Matyášovým vojskem. Roku 1485 se stal nejvyšším kancléřem a nadále se bezohledně obohacoval. Zanechal po sobě pět synů: Buriana, Jana, Jetřicha, Volfa, Kryštofa a Jindřicha.
Nezdární synové Buriana Bohatého se pak postavili proti králi a prosluli jako obávaní nájezdníci, kteří loupili v Čechách i v Bavorsku. Na gutštejnském hradě tehdy věznili své zajatce, za které požadovali výkupné.
Není známo, kdo z bratrů vlastnil Gutštejn. Postupně však zemřeli a zůstal jen Volf, který ale sídlil v Chyši. Když roku 1545 Volf zemřel, zdědil hrad jeho syn Viktorin; ten ho roku 1549 prodal majiteli Bezdružic Hanušovi Elpognarovi z Dolního Šenfeldu. Pro potřeby mocného rodu Gutštejn už nevyhovoval, a tak bylo v 16. století středisko panství přeneseno do Bezdružic a hrad byl opuštěn. Již po polovině 16. století je hrad uváděn jako pustý a po skončení třicetileté války z něj zbyly jen zříceniny.
Vzdálenost od parkování je 500 metrů.
Parkování není zpoplatněno.
Vstup je volný.
Zaparkovat se dá vedle loveckého zámečku Daňkov. Odtud je hrad vzdálený 500 metrů pro žluté turistické trase.
Foto: Petr Žák | Jednou stopou Českem, z.s.
Text: hrad-gutstejn.cz
Přidat hodnocení