Zřícenina hradu Sion

Na skalnatém ostrohu nad pravým břehem potoka Vrchlice stávalo původně slovanské strážní hradiště. Jeho vznik spadá do 10. století. Později sloužilo jako správní centrum malého panství tvořeného čtyřmi okolními vesnicemi a až do husitských válek bylo majetkem vyšehradské kapituly. Když si Jan Roháč z Dubé někdy mezi lety 1426–1427 zvolil místo starého slovanského hradiště u Chlístovic pro stavbu svého hradu, netušil, že nová stavba nepřečká více než deset let. Po bitvě, u Lipan se sem uchýlil se zbytkem svých věrných a vyhlásil odtud nepřátelství císaři Zikmundovi. Proti hradu byla záhy vyhlášena zemská hotovost, která ho oblehla. Česká šlechta však neměla zájem na potrestání vlastního příslušníka, a proto k dobývání přistoupila vlažně, tím spíše, že velitelem obléhatelů byl Roháčův příbuzný Hynek Ptáček z Pirkštejna. Do Prahy tak odcházely zkreslené zprávy o pevnosti hradu a obtížnosti dobývání, zatímco poměry v Čechách se prudce měnily v neprospěch císaře. Teprve, když Zikmundovi došla trpělivost a poslal obléhatelům na pomoc uherské sbory pod vedením Michala Országha, bylo třeba rychle jednat. Rázný útok Roháče zaskočil na předhradí, kde byl zajat. Hrad postavený spíše jako soukromé sídlo, než vojenská pevnost nedokázal soustředěnému útoku vzdorovat. 6. září 1437 padl a jeho hrdý majitel byl o tři dny později spolu se svými zajatými druhy oběšen. Brutální exekucí si císař popudil i zbytek české šlechty. Ještě na podzim téhož roku byl donucen opustit Čechy a cestou do Vídně zemřel. Podle pověsti ho takto Roháč vyzval na Boží soud.