Pravčická brána

Pravčická brána je největší přirozená skalní brána v Evropě, je symbolem Národního parku České Švýcarsko. Nachází se v katastrálním území obce Hřensko v okrese Děčín na území Národní přírodní památky Pravčická brána.

Současný název Pravčická brána je odvozen jejího německého názvu Prebischtor. První obyvatelé oblasti nazývali bránu podle jejich vlastností a rozměrů. Zažitý název byl tedy „Velká brána“ (německy „Grosses Tor“), což je dokumentováno i v první písemné zmínce o bráně z roku 1410. Oproti tomu seznam pomístních jmen obsažený v urbáři z roku 1722 uvádí pouze prosté „Das Thor“. Teprve až v turistické literatuře se poté začalo objevovat pojmenování „Prebischtor“. Jméno bylo převzato z názvu nejbližších terénních útvarů „Prebischgrund“, „Prebischkegel“ a „Prebischhorn“, uváděných již v popisech hranic z 16. a 17. st. a ve smlouvách o dělení panství. Tato označení pocházejí pravděpodobně z obyvatelského jména Prebisch, které zde bylo kdysi rozšířené. S rozmachem turistiky postupně přibývali i čeští návštěvníci z česky mluvícího vnitrozemí. Německý tvar slova tak byl připodobněn podobnému slovu českému. Dělo se tak zprvu nejednotně, což ukazuje i rozličnost těchto názvů: Brána Přebišova, Přebišská brána, Velká brána Převýšovská a Převyšovská brána, ojediněle i Pravěkická brána. Nakonec se ve 30. letech 20. st. ustálil současný tvar Pravčická brána.

Pravčická brána je výsledkem milióny let trvajícího zvětrávání v méně odolné části skalního masivu, tvořeného kvádrovými pískovci turonského stáří. V počátcích turistického objevování krásy Pravčické brány stával u její paty malý kůrou pobitý domek, sloužící jako výčep. Přístupová cesta od Hřenska zv. Pelagiensteig byla vydlážděna již koncem 70. let 19. st. a tehdy došlo i k vybudování promenádní stezky směrem k Mezní Louce.

Rozpětí Pravčické brány je 26,5 m, výška otvoru 16 m, šířka 7–8 m, minimální tloušťka 3 m. Od místa vstupu do areálu se rozbíhají upravené stezky a schodiště na jednotlivé vyhlídky, odkud můžeme pozorovat samotnou Pravčickou bránu nebo se kochat působivými pohledy do blízkého i vzdálenějšího okolí.

Roku 1881 nechal majitel panství kníže Edmund Clary-Aldringen vystavět u Pravčické brány výletní zámeček Sokolí hnízdo. Pozval si k tomu účelu dělníky z Itálie, a to z prostého důvodu – byli nejlevnější pracovní silou. Celý zámeček byl postaven během jediného roku, což je při jeho rozsáhlosti a době, ve které byl stavěn, čas téměř rekordní. O několik let později bylo na skalních vyhlídkách v bezprostředním okolí vybudováno zábradlí.

Pro dopravní obsluhu zámečku Sokolí hnízdo a údržbu areálu slouží asi 400 m dlouhá visutá nákladní lanovka, která vede od jihojihovýchodu. Horní stanice lanovky je vzdálena po stezce asi 30 metrů od suterénních vstupů zámečku Sokolí hnízdo.