Vodní dílo Souš
50.7898314N, 15.3196250E
-
MístoSoušská, 468 61 Desná
-
Popisvodní nádrž
50.7898314N, 15.3196250E
Soušská, 468 61 Desná
Hráz přehrady Souš leží na říčce Černá Desná ve vrcholových partiích Jizerských hor. Říčka Černá Desná pramení severně od nádrže v nadmořské výšce cca 880 m n. m., v údolí mezi Jizerou (1 122 m n. m.) a Černým vrchem (1 025 m n. m.). V městečku Desná se stéká s Bílou Desnou, dále pokračuje jako Desná a v Tanvaldu se vlévá do Kamenice. Celková délka Černé Desné je 13,6 km. Necelé dva km pod hrází VD Souš se nachází přírodní památka Černá Desná tvořená třemi vodopády.
Impulzem pro vybudování přehrad v povodí Kamenice byly následky povodní z přelomu 19. a 20. století (1888, 1897, 1907), které opakovaně zasáhly zejména rozvíjející se sklářský průmysl. Soustavu přehrad na Černé a Bílé Desné navrhnul pro Vodní družstvo v Dolním Polubném inženýr Wilhelm Plenkner z Prahy. Stavba přehrady byla realizována současně s přehradou na Bílé Desné v letech 1911–1915.
Konečnou podobu získala hráz po přestavbě v letech 1924–1927, která byla po havárii přehrady na Bílé Desné vyvolána přehodnocením technického řešení za účelem zvýšení bezpečnosti a stability. Přehradní hráz je zemní, sypaná z hlinitých písků s drobným štěrkem (stabilizační část) s návodním jílovým těsněním. Návodní část hráze byla dodatečně doplněna o silnou betonovou těsnící vrstvu na povrchu krytou dlažbou do betonu. Současně byla přisypána i vzdušní část hráze pro zvýšení stability. Podloží je těsněno injekční clonou provedenou pod těsnící betonovou zdí při návodní patě hráze. Pro vypouštění vody z nádrže slouží dvě spodní výpusti, umístěné ve štole vyražené v levém skalním úbočí. Na odbočce z pravé spodní výpusti je nainstalována malá vodní elektrárna pro energetické využití minimálního zůstatkového průtoku. Povodňové průtoky jsou převáděny bočním bezpečnostním přelivem při levém zavázání hráze, od kterého je voda odvedena kaskádou osmi stupňů do toku pod hrází.
Vzrůstající potřeba pitné vody v oblasti Jablonecka, Tanvaldska a Železnobrodska vyústila v období let 1969–1974 v rekonstrukci vodního díla za účelem využití nádrže Souš jako vodárenského zdroje. K odběru vody pro vodárenské využití slouží železobetonový věžový objekt, kterým je umožněno jímat vodu ze dvou výškových horizontů. Vodárenské potrubí o průměru 800 mm je v místě vodního díla uloženo ve štole dlouhé 220 m a dále je až k nedaleké úpravně vody vedeno v zemi. Pro posílení hydrologické bilance tohoto vodárenského zdroje je možné část průtoku ze sousedního povodí říčky Bílé Desné převádět do nádrže Souš. Voda je vedena betonovým potrubím z jezu na Bílé Desné a dále štolou dlouhou 1 145 m do bezejmenného přítoku ústícího do nádrže VD Souš. Štola byla vybudována v roce 1914 společně s přehradou na Bílé Desné, která se protrhla v roce 1916. Jakost vody v nádrži je pravidelně sledována a hodnocena jak odběry vod na pří tocích, tak i měřením na třech svislých profilech určených přímo na nádrži.
Z důvodu ochrany vodního zdroje je zde vyloučena rekreace a omezen je také přístup k nádrži. Vodou z nádrže je zásobováno 70 000 lidí a v případě výpadku tohoto zdroje by nebylo možné jej plnohodnotně nahradit. Podél nádrže po levém břehu vede silnice II/290 spojující Frýdlantský výběžek s vnitrozemím. Aby nedošlo k nežádoucímu znečištění zdroje pitné vody, jsou na odvodnění silnice podél nádrže vybudovány odlučovače ropných látek, které by měly znečištění zachytit. V zimním období je tato silnice každoročně uzavírána, protože vede ochranným pásmem vodního zdroje I. stupně a zimní provoz by představoval zvýšené riziko znečištění vodního zdroje. Každou zimu tak zůstává Frýdlantskému výběžku pouze jediná přístupová silnice pro automobilovou dopravu, a to přes Liberec a Mníšek.
S parkováním je tady trochu problém, podél silnice je zákaz zastavení. Nicméně motorka se za okraj silnice u laviček vejde. Silnice je otevřena jen během letní sezóny (květen-říjen), v zimě se z důvodu ochrany proti znečištění vody k přehradě nedostanete.
Parkování není zpoplatněno.
Vstup na hráz je zakázaný. Přehrada a její okolí leží v ochranném pásmu, proto je mimo silnici vstup do okolí zakázán.
Přijet lze přímo na místo.
Autor fotografií: Petr Žák | Jednou stopou Českem, z.s.
Zdroj informací: Povodí Labe, s.p.
Odkazy: pla.cz
Přidat hodnocení